Reportáž z domu budoucnosti

Vjíždíme do uzavřeného areálu budějovického výstaviště a já místo očekávání prohlídky domu budoucnosti dokážu přemýšlet jen o tom, jak je tu v době, kdy se nekoná žádná výstava, prázdno. Dala by se tu z fleku jezdit rallye a nikomu by to nevadilo. Přes všechny možnosti všedního dopoledne se ale naše auto pouze pomalinku blíží k cíli naší cesty – domu budoucnosti, který zde staví společnost Heluz. Při prvním pohledu na revoluční pasivní dům si říkám, že vypadá úplně obyčejně. V čem je teda to kouzlo?

Prozatím hrubá stavba se nezdá být nijak výjimečná. Dům má dvě poschodí a tvar podobný krychli, což je výborným tahem pro úsporu energie. Na domu je díky tomu nejmenší ochlazovaná plocha, což výrazně zlepšuje energetickou bilanci. Po obvodu domu byly podle Ing. Maříka ze společnosti Heluz použity plněné cihly, které v zimě udržují v domě teplo a v létě zajistí příjemný chládek.

Dům obcházíme ze všech stran a já se dozvídám, že při stavbě byly podniknuty velmi nadstandardní kroky pro kvalitní tepelnou izolaci. Od země dělí dům budoucnosti padesáticentimetrová vrstva pěnového skla přikrytá železobetonovou deskou o tloušťce šestadvacet centimetrů. Opodál pak kroutím hlavou nad pytlem pěnového skla v přesvědčení, že je to černé kamení. Po prvním dotyku ale cítím, jak jsem se pletla. Když nám potom pan Mařík zasvěceně vypráví o tom, jak je ještě sokl domu klasicky izolován pouhým polystyrenem, jsem ráda, že konečně slyším známé slovo.

Vcházíme poměrně úzkými dveřmi dovnitř a dům se mi na první pohled zdá hodně prosvětlený. Je to tím, že se z důvodu maximálního využití solárních zisků doporučuje u pasivních domů umístit cca čtyřicet procent prosklených ploch na jižní stranu. A aby nám z domu teplo neutíkalo, je důležité zvolit velmi kvalitní typ oken. Konkrétně na domu budoucnosti byla použita tepelněizolační plastová okna se čtyřmi skly.

Přirozená výměna vzduchu v tomto domě tak není spojená s únikem tepla. Právě naopak, díky rekuperaci probíhá výměna jakýmsi chytrým větráním. Teoreticky by v celém domě mohla být okna nainstalovaná na pevno. Při představě, že bych si nemohla otevřít okno, si říkám, že bych se cítila jako ve vězení. V domu budoucnosti tomu tak není. Další výhodou francouzských oken je možnost nastěhování velkých předmětů, jako je třeba pohovka.

Překvapeně koukám na velký prostor uvnitř domu, zvenku se dům vůbec nezdál tak ohromný. V přízemí si prohlížím budoucí záchod a koupelnu se sprchovým koutem, pracovnu, obří obývák a kuchyni. Dozvídám se, že právě kuchyně by měla být od obýváku raději oddělená. Ač je hezké mít z kuchyně výhled do obýváku, není to praktické. Každý spotřebič má svůj zvuk a výsledkem je velký hluk. Pro nerušený odpočinek v obýváku je tak dobré kuchyň přece jen oddělit.

V očekávání vylezu schody do patra a zjišťuji, že je tu další záchod a koupelna, tentokrát s vanou. Pak hned kladně hodnotím dva větší dětské pokoje, které jsou bohaté na světlo. Oba mají velká okna a já při troše představivosti okamžitě vidím, jak pěkné to tu děti budou mít. Zato s ložnicí jsem trochu v rozpacích. Temná komůrka, na světlo skoupá, mi příliš útulná nepřipadá. Je ale pravda, že v ložnici bdělý člověk příliš času netráví a světlo tak není příliš žádoucí. Co mě ovšem absolutně dostalo, byla šatna, lépe řečeno šatní místnost. Svou velikostí by zahanbila i leckterou šatnu filmovou a já si jako typická žena okamžitě začala představovat, jak hezky by se mi v takové šatně ráno vybíralo oblečení.

Spokojeně odcházím z domu a v duchu si říkám, že po kompletním vybavení, to bude opravdu dům budoucnosti, dům snů. Ptám se proto, co s domem bude dál, bude na výstavišti už napořád? Zjišťuji, že smlouvu má společnost HELUZ s majitelem areálu na šest let, kdy bude probíhat ve spolupráci s  univerzitou měření spotřeby energií a kvality vnitřního prostředí. Po uplynutí smlouvy se pak buď dohoda prodlouží, výstaviště dům koupí, nebo se celý dům přemístí. To by bylo sice nákladné, ale díky dobrým základům možné. Byla by přece škoda cenný dům zbourat.

Výstaviště opouštím s dojmem, že dům, který sám sebe díky solární energii uživí v jakémkoliv ročním období, má hodně do sebe. Rozhodně bych se nezlobila v domě budoucnosti bydlet.

.

Příspěvek byl publikován v rubrice Průběh stavby se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *